A vlak už mě zas obejmul a kolíbá mě svojí písní
dnes nějaká smutná
protkaná vší únavou,
zlobou a tísní
těch, co ráno nevstanou
a já jsem taky vyčerpaná,
plná chuti žít
po dnešku mě bolí nohy a pálí rty
ve vzduchu to páchlo osudovostí už od rána
a to mě štvalo
srdce prostě odmítalo pochopit, že o nic nejde,
ale ono možná o něco jde,
to zas odmítala pochopit hlava
