středa 17. listopadu 2010

Zimní zahrádka

Křehká panenka schovaná za listy zrcadel

co po nocích se nechává unášet na křídlech letadel

a do konečků vlasů smáčených v krvi

vplétá jeřáby

složené z cizích životů a vůně tykvové polévky

a těch japonských jeřábů už je

...stovky


Tiše chodí po zeleném saténu

a koupe se ve vypuštěném bazénu

v ruinách městských lázní

kam chodí už jenom blázni


A všechny chvíle prožité

vetkává do řádek deníku

kdyby nepsala, zapomene - je to složité

ztracené obrovské srdce z perníku


V noci pláče a do slz křičí pohádky

pak ráno snídá rajčata a jahody ze zimní zahrádky

a u toho se usmívá, že ještě žije

dokud ji vlastní cit nezabije


možná už zítra

Žádné komentáře:

Okomentovat