Pomalu vzniká teorie, jak vlastně funguje to, že mně se psaním těch básniček ulevuje od "depresí". Je to zřejmě tím, že se podstata toho pocitu vpíjí do těch slov, či spíš je snad jejich samotným inkoustem, na druhou stranu se z nich pak ale uvolňuje a ulpívá na čtenářích. Vzhledem k tomu, že jich ale bývá víc než jeden (možná), tak se síla té emoce rozkládá a vlastně nehrozí, že by se na ně přenesla...
ach, a co takhle veselejší notu? :-)
OdpovědětVymazatpadá na mne tíseň z těch slov
Pomalu vzniká teorie, jak vlastně funguje to, že mně se psaním těch básniček ulevuje od "depresí". Je to zřejmě tím, že se podstata toho pocitu vpíjí do těch slov, či spíš je snad jejich samotným inkoustem, na druhou stranu se z nich pak ale uvolňuje a ulpívá na čtenářích. Vzhledem k tomu, že jich ale bývá víc než jeden (možná), tak se síla té emoce rozkládá a vlastně nehrozí, že by se na ně přenesla...
OdpovědětVymazat