To je psycho... Jsem sama doma, celej den. Teď jsou 3 v noci, venku trochu sněhu. V pokoji mi hoří svíčky. Hraje Loreena, ve smyčce, pořád dokola. Ale u ní to nevadí.
Nikdo online na icq ani na lidech. Čtu si záznamy z deníků. Zírám, protože zjišťuju, že dneska je to přesně 5 let, co jsem s tím začala. Říkám si, že jsem to měla rituálně ukončit dneska a ne už před měsícem a půl. To by mělo mnohem větší kouzlo...
Ještě mi zbývá udělat pár věcí. Zaleju kytičky, aby nechcíply (ještě, že se tu mám o koho starat), jak mi nakázala maminka. Pak zkusím něco načmárat pravou rukou, jak jsem se zas ďáblu upsala (neboli "jak jsem slíbila"). Pak se možná půjdu nadýchat čerstvýho vzduchu na střechu, pokochat se městem, trochu protřídit myšlenky, shodit smutek... Ne, asi to není smutek, jen mi není zrovna veselo. Jen mám pocit, že nějak všechno jde do háje.
Asi takhle by mohl vypadat jeden ze zápisů v deníku, kdybych ho ještě psala. Jenže já už ho nepíšu. A uvidím, jestli vůbec ještě kdy budu. Tohle je připomínka, přece jen, hodí se to na páté výročí. Argh, nesnáším to slovo "výročí". Moc mi to připomíná všechno to, kvůli čemu jsem udělala tolik změn, to, co mě samotnou tolik změnilo. To, kvůli čemu už nepíšu deník.
OMK! Tak to ještě mnohem větší psycho, než jsem si myslela. Nějakým záhadným způsobem připadá den 23.11.2003, tedy před pěti lety, na neděli. Tak to si asi zaslouží přeci jen větší připomínku než tohle... Dejme tomu, že sem přepíšu onen historicky první zápis do deníku strarý 5 let...
Uff ten nový design je krapítek ledový,... že by zimní háv? Jinak zůstat doma sama bez učení je nejlepší způsob jak přilákat depku, co sedé za rohem... jako bys to neznala.
OdpovědětVymazatnevěřila bys, ale bylo to očišťující...
OdpovědětVymazatNebo sebezničující, ale to se nevylučuje...
OdpovědětVymazat