Objímá mne pocit zmaru
jak mráz zalézá pod kůži
místo lásky ohně žáru
samota mne usouží
moje slepé srdce řve
na hluchý rozum
a otevírá všechny dveře
ikdyž neví vlastně komu
prodírám se mlhou, prodírám se tmou
procházím krajinou neznámou, děsivou
- duší svou...
Och, ta je nádherná. Uplně z ní cítím tu depresivní náladu.
OdpovědětVymazat