úterý 30. září 2008

Zdá se, že mi něco uniklo...

Sbírám odvahu, jak ti říct,
víš, to, co je a není
mezi mnou a tebou,
protože
zdá se, že mi něco uniká...

Kartáčky v koupelně
v němém rozhovoru,
jako mezi mnou a tebou,
ale
zdá se, že mi něco uniká...

Co hledáš v mé hlavě,
mezi mými rty,
co před sebou skrýváme
já a ty..?

Nejsme na opačném ani
stejném pólu,
tak proč jsme vlastně
ještě spolu

Adekja
3/2007

pondělí 29. září 2008

Už chci jen svatej klid. A co jinýho mám chtít..?

Je mi teskno... Slouzávám někam, odkud není návratu. Ale je to špatně? Nesmím se bránit, to by mě zabilo. Jen nechat se unášet rychlým proudem osudu...
Co se mnou zamýšlí? Poslal mě do zrcadlového bludiště, abych se našla. Já se hledám a při hledání se tříštím.
Dal mi minci. Má dvě strany, každá je jiná. Určitě má nesmírnou cenu. Můžu si s ní třeba házet, ale pomůže mi rozhodovat? Můžu ji třeba někomu dát, ale bude mi aspoň trochu vděčný? Nebo ji můžu postavit na rozcestí na hranu a z dálky pozorovat, co se stane, až ji tak někdo najde. Ne, budu ji nosit v kapse a pak zjistím, že je čokoládová.
Ve šperkovnici mám schované štěstí. Jenže když ji otevřu, schová se mi do rohu, nemá rádo světlo. Samo je hladké a sametové jako pravá africká noc.
Ráno se mi každé ráno dere do pokoje oknem. Je zbytečné ho vyhánět, ale člověk s ním chce být aspoň někdy kamarád. Třeba po studený noci pod širákem to jde. To ho vítám.
Jsem zmatená, myšlenky mi těkají v hlavě a bojují spolu o mou pozornost.
Ať už dají pokoj...

středa 24. září 2008

Ztraceno v...

V noci marně hledám spánek
-snad slzy rozpouští ho

dívám se do zdi
a objímám peřinu

šedivá pustina mé mysli a sny tak barvité

vraždím vpomínky,
ale jsou nesmrtelné

netečnost mne objímá
a pohlcuje

čtvrtek 4. září 2008

Dialogue with heaven

hi there! hola! ahoj! how are you? como estas? jak se mas?

hi there... mam se blbe, no estoy muy bien, no soy feliz, i am in hard depression, sorry

oh! im sorry to hear that...

yeah... but what can i do with it? ...

i dont know... may i ask why you feel so bad?
my heart is broken

i see... and how did it happen?


he does'n and didn't love me... (i don't know how long... i don't want to know it...) he lived two lifes, one with me, and the second with his friends from village and these two lifes were so different, that he finished one of them...

and how long were you together?

two years and a quarter

thats quite a long time... I understand how you feel...


unfortunately, there is nothing I can do to make you feel better, other than let you tell me how you feel.

i think i don't accept it yet

it is just few days

how old are you?

only seventeen

you are so young! you will get over it, you'll see. just try not to think too much about it. I know that sounds silly, but it really works

i really trust you
i think that i know it... i am trying dont think about that, but... how can i do that...

it is not easy, of course, but im sure you have friends, and you must go to school and stuff, just concentrate harder on that.

yeah... byt my ex boyfriend is from the same classroom

its so hard

oh! that makes it more difficult! but you don't have to speak to him...

yeah, i do not have to, and i cannot too, really...

yeah, and im sure you have friends there

fortunately

thats always good, im sure they will be able to help you.


they are super, i love them... they really help me in these days...

you see? you are going to feel much better soon...

yeah... i see... but the worst thing is that i still love him...

pondělí 1. září 2008

Útěcha od Jantar


Mučí mi přítele, já mohu se jen dívat,

z roztrhaných vztahů korálky slzí sbírat


Mohu zpívat, pohladit po těle,

ale čerstvé vrásky rodí se na čele


Objímám tě, ať zaplaší to stíny,

kéž den by dnes byl jiný


Jsi anděl, co padá


Ale já jsem tě chtěla milovat se vším, co máš i nemáš, tak proč jsi mi to nedovolil? Proč jsi mi ukazoval jen to, co jsi chtěl? Ale o tom přece láska není, láska je o tom poznat toho druhýho do poslední buňky, milovat ho i s klady a zápory, rozložit ho a složit a to ty jsi udělal, stála jsem před tebou obnažená a dívala se na tvou přetvářku a naivně a bláhově si myslela, že tě znám. Pak ta maska spadla a já jsem se vyděsila, to, co jsem viděla, nebyl můj anděl. Byl jsi to ty, smrtelný člověk, normální kluk, který mě nemiluje.

Bolí mě, že jsi mi lhal vším a pak mi to řekl.