pondělí 31. srpna 2009

WANTED alife or dead

V nekonečném tichu samoty
v zajetí klamné slepoty
čekám na znamení
zatím se nic nemění

V nekonečném tichu samoty
v zajetí plaché němoty
budím se noc co noc bez křiku
v domnění, že už bereš za kliku

V nekonečném tichu samoty

bloudím v kruhu

možná ten, koho hledám, jsi právě Ty

čtvrtek 20. srpna 2009

Hectic

Ve městě se nedá najít inspirace
pro klidnej verš
lidi lítaj z práce do práce
večer v hospodě rychlý pivo
je jejich poslední štace
pak mrtví
padnou na matrace
ráno
se ve vlastním bytě začínaj ztrácet
jejich cíl
je strom života pod sebou skácet
z jejich morálních dluhů
se mi chce zvracet,
jenže oni nevědí, že maj něco splácet

kdyby šli do lesa

a zastavili se

přestali křičet

už by se jim nikdy
nechtělo vracet

úterý 18. srpna 2009

...

Stále jednou nohou v pekle
rohatí s lesklými
umouněnými svaly
s bederní rouškou
rvou ze mě kůži
… tak trochu chci

Stále jednou nohou v řece smrti
zubatá mě hladí
ostřím po krku
mám v očích děs
a pára jde mi od úst
… tak trochu to tak chci

Stále jednou nohou v cirkusu šílenství
válím se v oblacích fantazie
vysoko nad zemí
a asi brzo slítnu
a natluču si
… jenže přesně tak to chci

Stále tančící na hraně
hledající rovnováhu, vyvanutí,
krásu a dokonalost
... snad to tak zůstane

pondělí 10. srpna 2009

Za letní noci

Utopená
měsíčním světlem
ležím na travnatém dně
a prázdnýma očima
sleduji hladinu zdola,
jak padající hvězdy
dělají na ní kola

kolem mne proplouvá stužkovec,
šeptá a vlní se,
obtáčí kolem ramen,
zvedá a duši vynáší nahoru,
ta sráží se, kondenzuje
stává se bodem,
co světlo studený vyzařuje
a po životě se konečně poprvé nadechuje
… jsem hvězda...
-!-

úterý 4. srpna 2009

Pár kapek deprese do tůně optimismu neuškodí

Není na to lék
vlasy třpytící se v slunci
nevyspíš se z toho
bílé klouby zatnutých pěstí
alkoholem nesmyješ ten pel
třesoucí se rty
ani ta nejdelší pouť tě neočistí
slzy na tvářích schnoucí v mírném vánku
nepomůže ani samota, ani společnost, nepomůže nic, než-
křik, plný bolesti a beznaděje, křik
Chtěla bych,
aby se mi zdál sen,
dlouhej a nádhernej
jako padající hvězda,
zaplňující duši
-aspoň na chvíli...

Na chvíli smířená a klidná
- s vírou či sílou to nemá co dělat,
ani s šálkem čaje a dekou,
s užíváním mládí a svobody

je to pocit
chvíli před pádem
do ledový vody
(dobrovolným)

sobota 1. srpna 2009

Island


Sundej mi okovy,
okovy z železa,
pryč z mého srdce, ať
už ke dnu neklesá

Podej mi pálenku,
ať hrdlo mi zahřeje,
ať lásku mi nahradí
a duše se usměje

Ještě mě obejmi,
to na chvíli vrátí
city, co schází mi
a čekání zkrátí

foto Jitka Baslová

Ve mně už zůstane
led a polární den
lávový prach v očích
nebyl to sen...