Nechápu nic
a nechci už víc
přemýšlet nad
životem
chci ho jen žít
tady a teď
letní bouřka smyla
šeď zase na barvy
ve mně je to naopak
je těžké věřit
že všechno má
svůj účel
když mám strach
otevřít oči
peru se v sobě
s tekutým smutkem
- nejde utopit
a nejde spálit
zdi už stačily
ty zbořit a stavět
radši mosty
a přestat se
domnívat
zmizels mi
můj jeden smysle
života
a já se cítím
neobvykle prázdně
ale jsem to já sama
žádná lítost mi
nepomůže
musím se sebou žít
dál
dokud musím
písně jsou
dozpívané
je na místě slza
a odejít