úterý 4. srpna 2009

Pár kapek deprese do tůně optimismu neuškodí

Není na to lék
vlasy třpytící se v slunci
nevyspíš se z toho
bílé klouby zatnutých pěstí
alkoholem nesmyješ ten pel
třesoucí se rty
ani ta nejdelší pouť tě neočistí
slzy na tvářích schnoucí v mírném vánku
nepomůže ani samota, ani společnost, nepomůže nic, než-
křik, plný bolesti a beznaděje, křik
Chtěla bych,
aby se mi zdál sen,
dlouhej a nádhernej
jako padající hvězda,
zaplňující duši
-aspoň na chvíli...

Na chvíli smířená a klidná
- s vírou či sílou to nemá co dělat,
ani s šálkem čaje a dekou,
s užíváním mládí a svobody

je to pocit
chvíli před pádem
do ledový vody
(dobrovolným)

Žádné komentáře:

Okomentovat