Kometa

Duše je kometa,
co pozemským bytím prolétá

Dlouho padající hvězda, co na nebi zaplane,
pak odletí, zhasne a víc se nestane

V noci

pět minut po půlnoci
mění nebeskou konstelaci
bez příčiny budíme se ze spaní
zmatení

s ránem přichází
nová realita plná nesnází
pár lidí má divnou náladu
a dělají věci, o kterých tu psát nebudu

Nic zvláštního se nestalo...

Ještě příští rok a stane se to tradicí...

Nic zvláštního se nestalo
jenom pršelo a pak přestalo,
jak to bejvá, když je listopad.
Nic zas tolik zvláštního,
myslim, bylo pátýho,
promiň, ale nebudem, už nebudem si lhát...

Žádná velká věc se nestala,
jen ty ses náhle zeptala:
"Máš mě vlastně ještě vůbec rád?"
Na nic míň a na nic víc,
jenže nevím, jak ti říct,
promiň, ale nebudem, už nebudem si lhát...

... Krev žádná, jen fleky od vína,
budeme zas od nuly začínat.
Jo, holka znáš to, je to divnej svět,
tak neptej se, když nechceš znát odpověď.

Život a čas jdou někam spolu...

Zase jsem sama

mám prázdné ruce

černé od krve

a prázdné oči

neschopné slz

hlava se točí

přede mnou tma

utkaná nicotou

v ní šedá zeď

nemůžu skrz

pocit zmaru

a bezmoci

Velen Fanderlik - Listy Jurovi

...Přátelství je nejkrásnější stavba lidského ducha – vzniká z rozumových důvodů na základě rozvahy a úvahy, je to cosi hluboce promyšleného, protože jen toho si volím za přítele, koho si dovedu skutečně plně vážit.

Nad přátelství je jedině láska. Ta je nekonečná a není lidským výmyslem. I smrtelní bohové jí podléhají. Přichází bez rozmyšlení, bez úvah a celé srdce zaleje. Rozumem se jí nikdy neubráníš, ani ji rozumem nepochopíš. Jenom v srdci ji budeš cítit. Láska je něco jiného než přátelství. Není nezištná, klidná a rozvážná, není rozumná jako muž. Je to rozmarná, nevyzpytatelná a nepoznatelná žena. Sama Ti nestačí, abys byl spokojen. Neboť není upřímná. Té, kterou miluješ, nedovedl bys nikdy říci nic, co by ji zarmoutilo. Budeš to skrývat na dně své duše, abys nevyryl vrásku na jejím hladkém čele, a podobně i ona bude skrývat, co by Tebe zarmoutilo...

Při hledání Kouzla jsem zakopla akorát o chapadlo koncentrované deprese

Zachytit štěstí
a zatím
cesta samoty do nikam
střepy v zatnuté pěsti
zdmi křik proniká
na kolenou v dešti
cíl v překážkách zaniká
s hlavou co třeští

- něco ani kouzlo nezlomí

ztraceni v zatracení