Křehká panenka schovaná za listy zrcadel
co po nocích se nechává unášet na křídlech letadel
a do konečků vlasů smáčených v krvi
vplétá jeřáby
složené z cizích životů a vůně tykvové polévky
a těch japonských jeřábů už je
...stovky
Tiše chodí po zeleném saténu
a koupe se ve vypuštěném bazénu
v ruinách městských lázní
kam chodí už jenom blázni
A všechny chvíle prožité
vetkává do řádek deníku
kdyby nepsala, zapomene - je to složité
ztracené obrovské srdce z perníku
V noci pláče a do slz křičí pohádky
pak ráno snídá rajčata a jahody ze zimní zahrádky
a u toho se usmívá, že ještě žije
dokud ji vlastní cit nezabije
možná už zítra
