Zamlžené slunce
zpívám si naposled
trať ubíhá
kolik sevření
skrývá pozdní jaro
vím už po 24.
... a znovu jinak
(a víc)
čekám a čekám
a klišé se hromadí
ve stozích mých básní
stohy o větru o čase
o rytířích srdce
a trať stále ubíhá
včera jsem umřela
v minulém životě
dnes jsem našla
sílu bojovat
často se ptám
proč je tak těžké
pěstovat štěstí
proč stále uvadá
čím ho mám živit
jak ho vychovat
a trať dál ubíhá
kostky jsou vrženy
přehrady strženy
a já dýchám dál
oproti plánům
