divno po těle...
samota
jen jiná než dřív
je jako druhá kůže
chvilková, mohla bych ji
svléci
ale nechci
dnes večer ne
ještě by se k ní hodilo
červené sametové víno,
pomalu se vpíjející do jazyka
ale tohle lehké
koření smutku na chuť stačí
... jak dokonalá kombinace
až mám strach,
že ji budu zase chtít
volat častěji zpět,
jako tomu bývalo
samoto má věrná, známá,
sladká...
od tebe vím, co čekat,
tebe už nějakou chvíli znám
chybělas mi...
skoro jako bych místo
něčí nepřítomnosti
najednou opravdu pocítila
Tebe