mažu tě

Ahoj
Umm, my se známe?
No, možná? ..Kdysi?

Co jsme si to jsme si
Víš, někdo musí bejt moje největší životní zklamání

Tak připni si ten řád
a tvař se jako chlap
Až tě na ulici minu
a ani si tě
nevšimnu

A tak nesmím tě potkat
protože bych ti místo toho
odpustila

každý hledá svůj úděl a účel..

já zatím došla k tomu, že si chci od každého, kdo se mne dotkne, něco odnést a něco mu dát

nikdy jsem neudělala nic hodnotnýho, nic, co by stálo za zmínku

doufám, že mě vytvarují věci, u kterých musím jít na hranici... že mi pomůžou zjistit, kdo jsem a nějak posbírat sílu pro to, abych se rozhodla, jakej život chci vlastně žít

ale třeba časem prostě zjistím, že nic takovýho nejde a budu další plovoucí entita v tomhle tekutym světě, kde není nic jistýho a žádný vzorce neexistujou... možná to tak ve skutečnosti prostě je, ale já nevím, jestli se s tím smířím a hlavně jestli tak budu umět žít.. bez původu, bez cíle, bez hranic, bez pevný půdy pod nohama...