Vodní svět

Občas jsem tak hrozně ztracená ve svém životě, že už to snad ani víc nejde. Tak ztracená, že se mi chce udělat nějakou šílenost a doufat, že se tím najdu. Won't help and I know it...

Po probuzení mi buší srdce, jako bych právě zapomněla navždy něco nesmírně cenného.
Žiju ve vodním světě. Prší tu a málo se tu tančí valčík. Málo se cení smíchu a dokonalosti vesmíru.

Co udělám, až jednou otevřu oči? Přijmu svou roli?
Nebo budu doufat, že najdu někoho, s kým se bude přijímat snáze? - Ano. Už doufám, vlastně. Strašně doufám, že se mi podaří najít někoho, kdo mi tu pomůže žít.

Brugge

Čekání na radost

Tenké pramínky vlasů ve studeném větru
šála a houfy holubů ze střechy na střechu
můj podzim, kdy čekám na radost z prvních tajících vloček
má fyziologická melancholie
užívání si tesku, souznící s holými stromy
mé probouzející a usínající bolesti

... můj podzim, kdy čekám na radost.

Jubilee Street

Je to jedna z písní, kterou musíte poslouchat pořád dokola. Nebo aspoň já musím.
Je to jedna z těch, co jakoby říkaly mnohem mnohem víc, než říkají textem. Jako by tam za tou zvukovou stopou byla ještě jedna, nebo možná celé pozadí, příběh, sdělení...
Jako by hladila po duši a přitom odpovídala na všechny moje otázky.



Podělil se o ni se mnou jeden člověk, který je dost možná jako ta písnička...

Terapie prací

Výroba křížal při slunečném nedělním odpoledni. Sice se na jeden plech vejdou tak dvě pokrájená jablka, ale o to je výsledek chutnější. Btw. to, že se špatně dělaj v plynový troubě je kec :)