Myšlenky...
Hluk, ze všech stran útočí na napjaté struny mého bolehlavu. Chlad vstupuje do mých nohou a horkost z tváří nechce pryč.
... Říkal, jen jednu sklenku vína, jedno pohlazení a polibek. Prosil, chtěl jen to, nic víc. Mohla jsem odmítnout, anebo vůbec neodpovědět, dál mlčky pozorovat divoký tanec plamenů v krbu. Nemusela jsem souhlasit, nemusela.
... Říkal, nebude to dlouho trvat, má královno. Po probdělé noci usnul v nohách mé postele, znaven čekáním na můj odchod.
... Říkal, vím, že dokážu zapomenout. Chvíli se smál a chvíli plakal. Jak beze mne chce žít? Mrzí mne, že se to nikdy nedozvím.
... Číše vína, studeného, jak nebe za oknem. Stačila přidat kapka jeho jedovatých pochyb a žárlivosti.
... Umírám. Padá rosa a hvězdy blednou. Nadešel čas, ještě před novým dnem.
Sbírám odvahu k poslednímu nádechu. Milenec spí na trnech vítězství. Až první paprsek ho probudí, už tu nebudu. Odejdu, jak si přál.
Brr, je to studený, jak ráno popel v krbu na hradě...
OdpovědětVymazat