Ukradli jsme jim sekeru, vlajku, várnice s pitím, pověsili jsme utěrku na stožár, dveře od kadiboudy jsme dali doprostřed tábora, obarvili jsme vodu na umývárce na modro, síť na přehazovanou jsme jim roztáhli krok za týpko, kolíčkovou poštu rozházeli po táboře, lavičky u ohniště přestavěli do sluníčka, přeházeli cedulky na stanech, obrátili nástěnky v jídelně, přesunuli sluneční hodiny a zbořili jsme jim saunu. Celou tu dobu, což byly asi dvě hodinky, co jsme se tam potulovali, byla v tee-pee u ohníčku hlídka o čtyřech dospělých. Ničeho si nevšimli. Ha.
Ráno jsme naklusali na náměstíčko a udělali soukromej nástup. Vztyčili jsme vlajku, zazpívali si junáckou hymnu a zasekli sekeru na znamení příchozího dne jménem Tzi (podle našeho táborového kalendáře z pevnosti Nectawia na jižní hranici). Pak jsme zas odklusali. Bavili jsme se dobře! Přijdem zas, střezte se nás!