sobota 22. listopadu 2008

První sníh

Objímá mne pocit zmaru

jak mráz zalézá pod kůži

místo lásky ohně žáru

samota mne usouží


moje slepé srdce řve

na hluchý rozum

a otevírá všechny dveře

ikdyž neví vlastně komu


prodírám se mlhou, prodírám se tmou

procházím krajinou neznámou, děsivou

- duší svou...

1 komentář:

  1. Och, ta je nádherná. Uplně z ní cítím tu depresivní náladu.

    OdpovědětSmazat