Ve vlnící se trávě
lehám na tvé břicho
oči nám svítí, nic neříkáme,
je ticho
Stromy šuměly překvapením
a připadaly si méněcenně
před námi dvěma a před souzněním,
naší snadnou hrou na mlčení
krásou podplácené
Tak nedívej se do země,
zazpívej mi a pohlaď mě,
ještě než vítr dozpívá,
pak, jak zmizíš ty,
zmizím i já
Žádné komentáře:
Okomentovat