pondělí 6. prosince 2010

Slepá

Pohlcena mléčnou slepotou
nemohu svou holí
nahmatat
v závějích

to pak bolí
i popadnout dech

odcházím sama
mlžnou samotou
malůvky na zadýchaných sklech
podléhám mrazení
překročiv práh
časových rovin

kdosi narušil hladinu
s odrazem hvězd

to zanechá v iluzích
tančit sladkobolné blues
bez šrámu
Tebe

není radno si ji
s nočním nebem plést

Žádné komentáře:

Okomentovat