čtvrtek 5. května 2011

Cesta z Mefista

Noci užito do syta
s hudbou tepající v útrobách
ni kapka svědomí prolita

Ulehnout bez přání vstát
bolest svítání škube tělem
nad svou nízkostí střízlivi klejem

A pak do vlasů se vpletla
s trochou ranního světla
ta myšlenka...

4 komentáře:

  1. každý čtvrtek okolo půl 6 ráno si před Mefistem vždycky vzpomenu na písničku s těmito slovy:
    …..
    na kostele srdce v křídě, taxíky na hlavní třídě,
    mají rozsvícený přídě žraločí,
    slunce asi už nevstane, láska bolet nepřestane,
    …..
    deset taxíků, jedni policisté a davy připitoměle se usmívajících lidí, kterým momentálně nic nechybí – a naprosto ignorují spoluobčany, kteří kolem nich chodí/jezdí do práce

    OdpovědětSmazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  3. jak se to vezme
    většina lidí dělá ve svém volném čase to, co je těší a na místech, kde se cítí šťastni.
    výsledný efekt takto stráveného času je v porovnání (třeba se mnou) nejspíš podobný, jen forma se liší :)

    ...a já přeji všem ostatní také krásné chvíle, jako mám já ;-)

    OdpovědětSmazat