Kdy skončí tohle utrpení cesty k
nádechu?
Kdy konečně rozerveš mříže kolem
své duše a necháš srdce volně bít?
Kdy sebereš odvahu a zvedneš ke mně
oči?
Kdy se mnou přestaneš mávat, kdy se
vedle tebe přestanu cítit jako doma, kdy překročíš hranici, kdy
řekneš, že pro tebe něco znamenám, kdy mi podáš ruku, kdy mě
necháš vedle tebe usnout, kdy budu vědět, žes mě nebolel pro
nic za nic?
Kdy mi to začne být jedno?
Prosím, ať je to brzo.
Dřív, než mě to
zase rozerve na kusy.
Jako tetování by ten Uroboros stál zato. Třeba takhle kolem trnu C7 ;)
OdpovědětVymazat