Lavírován slzami

Horkým voskem pálíš mne na kůži
tvé oči voní po dešti, po tuši

hrotem srdce kreslíš mi po skráni
celou noc, než přijde šedivé svítání

za okny hluk a pod tichem peřina
můj strach do zad nehty ti zatíná

zanechá jizvy, krvavé šrámy,
neměl ses, lásko, neměl ses bránit

neměl jsi jenom tak spadnout mi do klína
tímhle to, lásko má, moc lehko začíná

dusíš mne mlčením, rozpaky v očích,
tímhle to, lásko má, jen těžko skončí

než vypleteš z vlasů mi trní svých vět
snad stihnu vysnít pro nás dva svět