Moje mantra, můj vnitřní hlas

Tohle, přítomnost, to je všechno, co dostaneš. Není žádné zítra a příště. Nemusí ani nastat. Teď je teď a to je ta chvíle, kdy musíš jednat. Protože víc ti nikdo nedá. Tohle je top, maximum. Všechno. Udělej to nejlepší, co dokážeš. Vylepši svět o trochu. Posuň o kousek dál sebe, nebo někomu změň život. Anebo udělej něco hezkého, co ale nikdy nikdo neocení. Zahřej svoji duši. Zaraduj se, usměj se, zhluboka se nadechni. A nevyčítej si, když to zrovna nejde, neciť se kvůli tomu hůř. Svět to unese.

Pustit

Uvázaná na konci lana za tvým kotníkem
Vláčím se dobrovolně v prachu
Pomalu umírám v bolestech
Zmlácena, odřená

A přitom by stačilo se pustit
A nechat tě jít
Všiml by sis, že závaží zmizelo?
Bylo by ti líp?
Možná je na čase se zeptat spíš
A bylo by mi líp?

Vložím své srdce
Do kolébky na ledovci
A nechám je tam houpat

Neboť vše má svůj smysl,
Jednou pro mě
Podruhé pro tebe
Bolest vyžaduje
Aby byla procítěna
A aby nás posunula dál