Jsem zmatená, ztracená a rozbitá
Spím a v snění bdím
Miluji a v lásce myslím na jiného
dalekého
Proč toužím po nedosažitelném
Proč věřím neskutečnému
a zatracuji reálné
Dovoluji fantaziím,
aby mě obraly o rozum
Sama sebe nechávám zraňovat to nejcennější
a ještě k tomu
se mi to líbí...
Někdy, po půlnoci když s měsícem hrajem' na schovávanou, by se mi chtělo něco podobného šeptat do polštáře...
OdpovědětVymazatK pláči? Nevím. Ty pocity důvěrně znám. Ale je to dávno, ...
OdpovědětVymazatMoc pěkné, díky za připomenutí.
jsou proklete, boure ve kterych se ocitame, slysim prasknuti, to se srdce lame... neutop se,sestricko
OdpovědětVymazat