Kéž nás jaro profackuje

zabráni do svých duší
hlučně
posloucháme hluší
stručně
čtem pohledy
pučí
tučně
deprese
nás mučí
slušně
brečí
slzy z očí
křičí
city v křečích
příčí
se nám řeči
o nich

proč ne..?