pondělí 7. prosince 2009

Nedokončené verše

Papír počmáraný pokusy o verše se rozplynul v myšlenkách. Taneční krok propisky se zastavil v hlubokém záklonu. Předměty ve ztichlém pokoji jako diváci čekaly na dramatický zvrat, ale ten nepřišel. Noc se zakuckala půlnocí a začala dávit minuty nového dne. Bylo slyšet tlukot srdce Gaiy, rytmické pulsování tmy, hvězd, továren, srdcí. Tužka udělala pár elegantních otoček, dlouhých a komplikovaných kroků, než autorovi definitivně vypadla z prstů. Poslední tečka, dneska se z toho zase nevypíšu. Slova zvolna navazují na jedny z nedopsaných veršů...

Ještě mi
zbyla víra
a kolo osudu

se zas roztáčí

něco za něco

ale třeba to tentokrát bude jackpot


Přichází noc
a mé srdce už zase bije
v rytmu “life is easy”
nevěřím, že se zase neopije
a neskončí pod stolem
na mol a ještě kdo ví s kým

opět podléhám
pocitům beztíže

na odumřelých zlatých perutích
usazuje se čas
v zákrutu řeky

2 komentáře:

  1. Tak se zase uvidíme. V zátočině řeky.

    OdpovědětSmazat
  2. jste zajímavá, slečno La Fey... ,,intro" a poslední trojverší je silný... probudila jsi(jestli mohu tykat) mou zvědavost...

    OdpovědětSmazat