nikdo neřekl, že to bude snadné
občas je
třeba když prší studeně a vítr žene listí ulicí
to je život
kavárny a za oknem svět
ignorace.
jsem tu, usměj se, já si udělám čárku do bloku
a pak si nakreslím Tvůj profil.
jsem malá nejistá holka
ztracená v naší společnosti
society, you're crazy breed...
ale musíš mě mít rád takovou.
kavárny
venku prší a proti prázdná židle
není mi smutno?
nikdo neřekl, že to bude snadné.
Žádné komentáře:
Okomentovat