Rozhovory za zavřenýma očima

Kolik tepů trvá,

než steče jedna slza po tváři?

Dokážu to vydržet bez nádechu?

A teď: hluboký nádech. A výdech.

Žebra se při tom pohybu pnou.

A za nimi tak sladce bolí.

Nádech.

Za zavřenýma očima barevné fantazie.

Zmuchlat a zahodit.

Výdech.

Najít skutečnost. Nelhat si.

Složité. Přece vím kde je pravda, jen ji nechci znát.

Nádech.

Kolik zabolení za hrudní kostí mě to ještě bude stát?

Učím se. Učím se trýzněním sebe sama.

Výdech.

Neobviňuj ostatní z té bolesti. Je tvá.

Nemohli by ji způsobit i kdyby chtěli. Jen ty sama můžeš.

Nádech.

Netrestej ostatní za tu bolest.

Oni ji nezpůsobili, jen tvá očekávání a domněnky.

Výdech.

Vidět. Žít. Najít přítomnost.

Umět žít, zbytečně netrpět, najít klid, hloubku, vášeň.

Nádech.

Dýchat. A milovat stejně snadno.

Kolik tepů to ještě potrvá? Kolik životů..?

Výdech.
A opakovat. Nezapomenout.