mám v hlavě
nášlapný miny
BUM
BUM
BUM
jedna za druhou
za očima se blýská
jsou to slzy
nebo střepiny
nebo moře o kameny
co se tříští
zítřek je příští stanice
projedem tunelem
se zadrženým dechem
a mezitím
nám vymažou vzpomínky na dnešek
věčný svit
věčné svítání
věčný listopad
věčný pád
a my pokračujeme dobrovolně
v komplikování svých životů
- co bychom jinak dělali
- čím bychom se jinak bavili
ona to řekla
a zahřála u srdce
"vnášíš do toho něco navíc"
okamžik blaženosti
možná nejsem zbytečná,
možná jsem v něčem
přece jen dobrá
možná je naděje
čas je plochý kruh a vše se
stane znova
BUM
BUM
BUM
duše co nedojde klidu,
vykoupení
dokud nerozluští hádanku
deconnection
brainxit
bolestné odpojení
jak od Matrixu
svět je šedivější,
ale dává víc smysl
dává?
BUM
BUM
BUM
až se vlna výbuchů utiší
možná zas bude čisto
jako na jezeře Gosausee
ani vlnka
jen listopad dýchá mlhu
do dlaní
BUM
BUM
BUM
zatraceně
ani teď mi
není líp
...
Žádné komentáře:
Okomentovat