pondělí 3. prosince 2012

Vrabci se na plotě hádají, kolik že času jí zbývá


ten rozpor
jestli to všechno radši zaspat, nebo prožít
jestli vnímat střízlivě nebo se opít

mezi vločkami bych nejradši radostně
skákala a tančila a plakala slzy štěstí
jež se záhy mění na těžké kameny žalu
když vědomím bleskne třpytivá a studená samota

bílá pírka nesledují mě
andělé jen proletí kolem,
čtyřlístky zavlní se v trávě a skryjí mému zraku
ale neztrácím persistující naivitu
neztrácím víru, že jednou to přijde
a já zas budu šťastná
i když vím, že bych měla být za všech okolností,

protože štěstí je stav mysli, ne okolnost

Žádné komentáře:

Okomentovat