Mlha prolínající myšlenky
jak tisíce šál pletoucích se mezi
nohy
pomalu zastavující všechen pohyb
beroucí od úst jméno milenky
Mlha tiší zvuk až hučí v uších
bojovníky bez vůle skládající
zbraně
co uléhají k spánku na sněhem
poprášené stráně
na tvářích tající
vločky neruší
Mlho ty vzdušná matko
závějí
přespalé ráno podzimu
možná ti jednou prominu
že brodím se slepě za nadějí
krásná.
OdpovědětVymazat(nemám doalších slov)