noční obloha
plná snů
vábí mne
přesto neusnu
černá jsou slova
bílá setkání
ale šedá je to
co hrůzu mi nahání
večer mne uspává
ráno mne budí
stínová naděje
v nohách mě studí
teď hledám pevný bod
ve zmateném vesmíru
snad jiný osud
v souhvězdích bez štírů
hmm, po hodně básničkách zas jedna, která šla tak nějak přímo ke mně ani jsem jí nemusela jít moc naproti
OdpovědětVymazat