neděle 18. ledna 2009

odpověď (?) pro sestřičku

chtít pochopit by bylo příliš
přesto mám pocit, že trochu naslepo střílíš
jenže zřejmě osud vede tvoje rány
mnou nepoznány
do snů se mi vkrádají
a výchovné pohlavky
labilní rozbouřené a nevděčné duši dávají

tolikrát si vedle tebe připadám
o aspoň 150 let mladší
a o 150 koňských délek za tebou
ale je to špatný, že tenhle pocit mám?
možná žiju život o tolik sladší
ikdyž slunce se střídá s mlhou
Jsem tak ráda, že tě mám
a tvoje povídání o jistotách mě straší
najednou jako bych neměla ani jedinou...

1 komentář:

  1. Nechápu, kde bereš tolik strachu,
    jestli báseň zpívá, tak jistě ne o tvém krachu
    jen protože piješ, tak jsem ti básničku darovala
    a není soudcem ani vítkou
    cožs nepoznala?
    Jsem starší, ne o devět, ale milony dní, dřív něž ty dočkám se stmívání,
    a přeju ti tvé mlhy a šprými,
    každý sen díky nim máš jiný,
    já mám holt jíné zdroje,
    pravda, že nejsou tak hlučně zřejmé jako ty tvoje
    jiné než chlast a deprese a kluky a euforie a tančení na hraně
    nemá cenu hodnotit, když to nejde nestraně,
    nehodlám tě vychovávat! žij své sny a nenech sebou mávat!
    a nepleť dvě básně do jedné,
    jedna a jedna jsou pořád dvě,

    nejsem chytřejší, lepší, jsem jen jiná eventualita vesmíru,
    tak mi odpusť, že mé básně jdou trochu přes míru,
    mam tě taky ráda

    OdpovědětSmazat